Djatlovova výprava "Gibina" 1959

neobjasněný masakr studenské lyžařské expedice

Osudný (pod)večer a noc

Jak proběhl osudný podvečer a/či noc samozřejmě věděli jen zúčastnění.
My se můžeme jen domnívat se, odhadovat, rekonstruovat jen na základě nálezů v místě události (vyšetřovacího spisu), neboť z posledního dne neexistují žádné zápisky v denících.


Po poměrně krátkém (na kilometry), ale asi vyčerpávajícím pochodu (silný protivítr, hluboký sníh), Djatlovci rozbili (=postavili) stan asi 300 metrů pod vrcholem hory Cholat Sjachyl, v místě, kde se svah lámal a dále (nad stanem) pokračoval o něco strměji. Místo bylo později vyhodnoceno jako pro táboření nevhodné (na holé větrem bičované pláni.) Co Djatlovce vedlo k tomu postavit zde stan se neví. Judin se domníval, že snad to mělo být v rámci tréninku na plánovanou arktickou expedici. Časové odhady doby stavění stanu se různí, nejpravděpodobněji se jeví, že to bylo mezi 16 – 17 hodinou jejich času. Ač s sebou táhli kamínka (uzpůsobená pro topení ve stanu) poslední noc v nich netopili, asi proto, že v místě nebylo k dispozici dřevo. Někdy v té době se začalo měnit počasí k horšímu. Přecházela tlaková níže, po ní(?) teplota klesala, foukal silný vítr, ale nesněžilo. (pozn, doplnit fotografie – stavba stanu, vyšetřovatelé a stan). 

Osudné chvíle:
Djatlovci jsou ve stanu, pravděpodobně jedí (krájí slaninu – doloženo) a připravují se k spánku. (viz nález stanu a stan (palatka)).

V tu chvíli se začíná cosi neobvyklého dít. Snad kvůli tomu dávají jeden foťák na stativ (ten, na kterém je později objeven „záhadný posledný snímek„). A pak najednou, tak jak jsou, tedy bez jakékoliv přípravy (oblékání se a obouvání) dva nebo tři z nich rozřezávají delší stranu stanu (směřující k západu (ověřit!)) a všichni pronikají skrze ni ven.

Nejprve se pohybují kolem stanu, dle vyšetřovatelů „ve všech směrech“

Později se sejdou, seskupí/srotí asi 30 metrů pod stanem (podle některých 300 metrů pod stanem) a následně se vydávají volnou chůzí v rojnici (tedy vedle sebe, nikoli za sebou, jak by se dalo očekávat u pohybu (bosé!) skupiny sněhem), dle vyšetřovatelů „jako by se vedli za ruce) přímo po spádnici do údolí, kde je „cedr“ a pod ním (výškově) jeden z pramenů Lozvy. Vyšetřovatelé našli řetězec stop 8 – 9 lidí (nedokázali určit s jistotou), přičemž stopy lidí, kteří šli v rojnici, jsou překrývány stopami velkého (těžkého) muže.
Stopy končí (pokračují kdesi pod vrstvami pozdějšího sněhu) asi po 500 metrech.
Tedy o dalším pohybu skupiny (a jednotlivců) nevíme nic, jen že při překonávání přírodního kamenného valu (který je pod sněhem) na něm (asi djatlovci) zanechávají blikající (nebo vysvícenou) baterku. (pozn, je kamenný val v řetězci stop nebo pod ním?)

Snad dojdou všichni k „cedru“.  Snad z něj všichni olamují větve a nosí je k záhrabu (nastilu), který zřejmě oni staví. U „cedru“ zůstávají Krivoniščenko s Dorošenkem, snad pokračují v lámání větví z kmene či rozdělávání ohně(?) když v tom se něco stane.
Dorošenko je zřejmě napaden a Krivoniščenko to sleduje (v hrůze?) z koruny „cedru“.

Dorošenkem s Krivoniščenkem jsou s pravděpodobností hraničící s jistotou první mrtví, přičemž u obou je jako příčina smrti stanovena hypotermie. Od chvíle, kdy došlo k napadení Dorošenka, ke smrti jeho a Krivoniščenka, musely uplynout desítky minut, možná hodiny. Kde v tu chvíli byl zbytek výpravy? Na místo přišli zřejmě až po smrti těchto dvou, neboť z nich sňali části oblečení (a některé dokonce odřezali, neboť asi v důsledku posmrtné ztuhlosti (uspíšené mrazem) již nešlo svléci! Djatlovci tedy z mrtvých svlékají (a částečně nožem odřezávají!) jednotlivé části jejich oděvů.Po této události se zřejmě Djatlov, Kolmogorová a Slobodin (naráz? Postupně?) rozhodnou jít zpět ke stanu.
Na této cestě umírají na podchlazení a též v utrpí poranění (Kolmogorová, Slobodin).

Ostatní se odebírají k nastilu, snad ho dobudovávají. Tam se opět setkávají s čímsi, tentokrát ale u většiny je fatální zranění a nikoli mráz. Nicméně ke zraněním zřejmě nedojde naráz, neboť někteří mají na sobě opět části oděvů svých okolo ležících druhů.
(Zolotarev má na hlavě čepici Dubininové atd.)

Poslední umírá (snad až v průběhu dalšího dne) Kolevatov.

Mrtvoly Djatlova a dalších ale mají posmrtné skvrny na „nesprávných“ místech, s těly bylo tedy posmrtně manipulováno (zdá se, že byli povětšinou otočeni, například Djatlov z polohy ležícího na břiše do polohy ležícího na zádech).

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

w

Připojování k %s

%d bloggers like this: